Jdi na obsah Jdi na menu
 


Duben 02, 2009
Rio de Janeiro - Patnáct aktivistů Greenpeace rozvinulo z mostu u
zálivu Guanabara mohutný transparent adresovaný světovým vůdcům G20:
climate and people first!”

Rio de Janeiro - Patnáct aktivistů Greenpeace rozvinulo z mostu u zálivu Guanabara mohutný transparent adresovaný světovým vůdcům G20: climate and people first!”

Zvětšit obrázek

Praha, Česká republika — V Londýně se koná summit G20, aby projednal současnou krizi. Myšleno onu důvěrně známou formu krize v podobě ekonomické recese. Státníci na ni budou hledat odpověď a přitom si jistě vezmou ponaučení z tvrdých lekcí z minulosti. Udělali by nicméně dobře, kdyby se zamysleli i nad jinou krizí, které čelíme.

Klimatickou krizí jsme si na rozdíl od té ekonomické ještě nikdy neprošli. Nemůžeme zapátrat v minulosti, abychom viděli důsledky naší případné nečinnosti. Můžeme pouze pozorovat, jak se mění svět kolem nás, jak vzrůstá intenzita hurikánů a lesních požárů, jak tání ledovců doslova překresluje mapu světa a tenčící se zásoby vody ohrožují život v mnoha regionech. To jsou opravdové dopady klimatických změn, jež skutečně ohrožují prosperitu každého národa, stabilitu vlád a přežití lidí v nejpostiženějších částech světa.

Barack Obama na stránkách Lidových novin minulý týden poznamenal, že národy světa jsou na sobě navzájem závislé. Kapitálové trhy to již ve finančním slova smyslu skutečně dokázaly. Postupující klimatická změna však dává této závislosti daleko zásadnější rozměr. Navzájem provázané ekosystémy, jediná společná biosféra a oteplující se atmosféra, to jsou skutečná pojítka mezi národy.

Klimatická krize hrozí přinejmenším udusit růst v rozvinutých zemích a učinit z chudoby v rozvojovém světě permanentní záležitost. Přibližuje vyhlídky na hromadné vymírání druhů, obrovské hladomory a masovou migraci ještě během života našich dětí. Všichni víme, že finanční krize nakonec pomine. Po naplno propuklé ekologické krizi se však již žádné zotavení nedostaví.

 Setkávají-li se tedy dnes státy G20, měly by pracovat na ekonomické obnově, která není pouze rychlá, ale především povede k udržitelnosti v tom nejryzejším slova smyslu. Máme-li nepříznivý vývoj zvrátit, musejí představitelé G20 z USA, EU i dalších bohatých států OECD investovat alespoň 1% HDP do ozelenění svých ekonomik a zarazit dotace a  jiné finanční stimuly do činností, jež přispívají ke změnám klimatu. Ostatní státy G20 by měly zase dělat vše proto, aby úplně přeskočily špinavou fázi svého vývoje a posunuly se směrem k  ekologicky udržitelné budoucnosti. Pokud tak učiníme, snížíme nejen emise, ale posílíme i ekonomiku a připravíme cestu k úspěšné dohodě na klimatické konferenci v Kodani koncem tohoto roku. Jak poznamenal sir Nicholas Stern, „ recese je tím správným časem pro investice do nízkouhlíkové budoucnosti.“

Lídři států G20 by se současně měli vyhnout podpoře projektů jako jsou například nové přistávací dráhy, které nás ve své podstatě zavazují k dlouhodobému zvyšování emisí. Neměli by se též nechat zlákat hlasy části průmyslu, která žádá dotace pro problematická řešení v podobě jaderných elektráren a technologií na zachycování a ukládání uhlíku.  

Nejrychlejším způsobem, jak vrátit lidem práci, nastartovat udržitelný ekonomický růst a zajistit bezpečnost a stabilitu pro občany i ekonomiku je boj s oběma krizemi, ekonomickou i klimatickou, společně a přímo. Je však zapotřebí jasných a závazných činů, a to již tento týden v Londýně a následně pak i na klimatické konferenci v Kodani.

Mezitím lidé potřebují hlavně pracovní místa a již tento čtvrtek jim je G20 může poskytnout rozhodne-li se investovat do záchrany planety.

— Karen Sack , překlad: Martin Kloubek